O původu "volného psaní"

Kdo z vás jste se alespoň v krátkosti setkali s programem RWCT, nebo-li Čtením a psaním ke kritickému myšlení, určitě jste narazili na metodu tzv. volného psaní. Nedávno jsem se dozvěděl zajímavý fakt: volné psaní není vynález doby nedávné, díky dochovaným deníkům víme, že metodu používal jeden z největších géniů lidstva, sám Leonardo da Vinci.

Co je to volné psaní?

Stručně řečeno, volné psaní není nic jiného, než non-stop zapisování VŠECH myšlenek, které vás v určité době napadnou. (Pro začátek by stálo za to stanovit si třeba 3 minuty, časem bude líp.) Da Vinci metodu používal ve chvílích, kdy se snažil vyřešit nějaký problém a měl pocit, že by jej jeho zkušenosti mohly spíše omezovat než obohacovat. Brzdy, které v sobě máme hluboce zakořeněné (i díky ne vždy vhodnému stylu výuky na škole), nás často zastaví hned na počátku tvůrčího rozletu. Než si naše hlava uvědomí, že tak by se to možná dalo vyřešit, brzdy hlásí STOP a okamžitě nabízí desítku důvodů (nejčastěji naprosto stupidních), proč že by to tudy nešlo. Volné psaní si klade za cíl uvolnit podvědomí a nechat jej volně bloumat všemi směry.

Jak vypadá volné psaní v praxi?

1. Vezměte kus papíru (nebo lépe deník či zápisník-debilníček).
2. Do horní části stránky napište problém, který chcete zkoumat. Meli byste se snažit problém formulovat přesně a "určitě". Mnohem lepší než "Vydělat dalších 10,000,-" je zapsat "Jak vydělat za týden dalších 10,000.-?"
3. Pod tuto otázku pište všechno, co vám přijde na mysl.

Zbývá jen držet se základního pravidla – tužka nesmí opustit papír. Když se zaseknete, nevynechávejte místo, raději pořád pište: "Už nevím, co mám psát. Už mě zase nic nenapadá. Dál nevím." a podobně. Někdy stačí jen kreslit místo písmenek dlouhou čáru, na první pohled se ukáže, kde právě mozek vypnul. Ale pozor: Dlouhá čára vede ke stereotypu. V určitém okamžiku musí zákonitě každého myslíciho člověka napadnout něco podobného: "_______________________ Tak tohle vypadá fakt divně. Že už bych byl tak vygumovanej? Nebo ty prachy fakt nevydělám? Tak to jsem teda ... "

Stává se, že se během psaní myšlení úplně otočí a člověk začne psát o úplně jiném tématu. No a co? Jen se nebojte! Soustředit se u volného psaní je náročné. (Na konci dne víceméně nemožné. Raději si přivstaňte a přemýšlejte brzy ráno při plánování dne.) Mnohdy člověk musí na jedno téma psát třeba několikrát za týden, než se mu podaří problém vyřešit. Časem se myšlení vytříbí natolik, že člověka napadají doslova skvělá řešení hned na první pokus (alespoň tolik praví teorie). Třeba vám právě tohle odbočení zničehonic osvítí problém ze zcela jiné stránky – a vy uvidíte řešení na dosah ruky!

PS. Pokud se vám podařilo vyřešit otázku z bodu 2, mám radost za vás! Já na to zatím nepřišel...

linkuj.cz vybrali.sme.sk